dramatik, režisér, hudební skladatel, teoretik umění, prozaik, básník a novinář

Datum narození:   /   datum úmrtí:

11. 06. 1904   /   09. 08. 1959 

Místo narození: Plzeň

místo úmrtí: Praha 

Znamení: Blíženci  

Emil František Burian byl dramatik, režisér, hudební skladatel, teoretik umění, prozaik, básník a novinář.

Emil František Burian pocházel z umělecké pěvecké rodiny. Jako syn barytonisty Emila Buriana a synovec Karla Buriana měl E. F. Burian pokračovat v rodinné tradici. Po studiích na smíchovském gymnáziu v Praze absolvoval konzervatoř u J. B. Foerstra mistrovskou kompoziční školu. Ještě před jejím ukončením debutoval v roce 1925 na Národním divadle v Praze operou Před sluncem východem.

E. F. Burian stále působil v Praze. Pouze v letech 1929 – 1930 byl šífem Studia v Brně, 1930 – 1931 režisérem Městského divadla v Olomouci a v letech 1931 – 1932 režisérem Zemského divadla v Brně.

Jako student se E. F. Burian stal v roce 1925 členem uměleckého sdružení českých levicových avantgardních umělců Devětsil, kde mezi hlavními organizátory byli např. V. Vančura a J. Seifert. Jako herec, hudebník a skladatel pracoval v letech 1925 – 1927 pro Osvobozené divadlo, v letech 1927 – 28 v divadle Dada a v roce 1929 v Moderním studiu. Založil i vlastní hudebně-recitační Voice band, s nímž dosáhl úspěchu na hudebním festivalu v Sieně v roce 1928 a také v roce 1929 při turné po Itálii.

V roce 1933 založil E. F. Burian v Praze vlastní divadlo D34, spojení s činností ediční a výstavní. S tímto divadlem byl spojen do konce života s výjimkou let, kdy bylo divadlo v letech 1941 – 1945 nacisty zavřeno a E. F. Burian uvězněn v koncentračních táborech Dachau a Neungamme.

Po 2. světové válce navázal E. F. Burian na předchozí činnost v divadle označeném nyní D46. Řídil ještě tři brněnské scény a operetu v Karlině.

E. F. Burian přispíval do mnoha časopisů, byl kulturně politickým komentátorem Čs. rozhlasu, pracoval politicky jako poslanec Národního shromáždění.

Dílo Emila Františka Buriana:

Již od začátku své umělecké činnosti se E.F. Burian projevoval jako avantgardní teoretik. Burianovo divadlo usilovalo o časovost a angažovanost v sociálních a politických otázkách.

Ve svém uměleckém vývoji prošel dadaismem (dada=hračka), poetizmem a nakonec zakotvil v socialistickém umění.

Některá díla: Idioteon, Jeden ze všech, Viděno slzami, Atomový mír, Láska, vzdor a smrt, Hráze mezi námi, Láska ze všech nejkrásnější, Není pozdě na štěstí, Před sluncem východem, Zahajujeme, Voláno rozhlasem I., II., Ofenzíva míru